Potřeboval bych vyjasnit jednu věc kolem anorexie. Nemám kolem sebe nikoho blízkého, kdo s tím válčí, abych se zeptal.
Od vyprávění znám jednu lékařku, která anorexií trpí. A to až tak vážnou, že má tak 35 kg, chodí k psychiatrovi a do nosu jí vede nějaká hadička (s výživou?), kterou musí pořád nosit.
Jak je možné, že takový člověk, který si uvědomuje, že je nemocný, chodí k lékaři, tak má stále problém získat energetický příjem? Musí se přece nějak "na sílu" najíst a problem solved... to nejde?
@michal To bude stejné jako když máš nějakou fóbii. Víš o tom, ale nedokážeš to překonat, když na to přijde.
@mkyral Já si to prostě nedokážu představit ani se do toho vžít. Představa, že umírám, protože se nenajím, ale nenajím se, protože se bojím najíst, mi přijde tak zvláštní.
@zoul To bude podobné asi. S tím také nemám zkušenost. Mám zkušenost s leností akorát :D , ale to je něco jiného.
Já mám pořád za to, že tento typ nemocí je nějaká do extrému vyhnaná vlastnost lidské mysli, kterou máme +- každý, ale nemoc to rozvine do extrému. Jenže u té anorexie jde o něco tak vzdáleného, že prostě nechápu...
Což když teď tak přemýšlím: co vlastně chci, je nějak se vžít do pocitu, který ten člověk zažívá.