U pana Raka to vypada, ze blabolu produkuje docela dost. Nekdo v diskuzi rekl "ezoposuk" a to mi prijde docela presne.
A uprimne, kdyz ho novinar prohlasi za "uznavaneho fyzika"... tak je take cas udelat si nazor na toho novinare.
cituji: Vědátor
🌝 Mizí Měsíc, kdy se na něj nikdo nedívá? (ne) 🕶️🦯
#téma #demytizaceNa sítích se rozmohl nový nešvar, a to i v kanálech skeptičtějšího ražení mnohdy OBHAJOVAT tenhle blábol (není to přebásnění, ale v podstatě přímá citace) páně Raka. Takže si pojďme vysvětlit, proč je to blábol... 🫠
Dneska už asi i malé děcko ví, že jednou z vlastností kvantových pidijevů je, že „měřením (tedy pozorováním) ovlivňujeme experiment”. Problém je, že se kolem tohoto objektivního faktu za dekády rozvinul celý blábolově-industriální komplex, který z daného faktu vytváří ezomagii v duchu "když si budu hodně přát tříkolku, tak se mi zhmotní". S Měsíc, co "není, kdy se nedíváme", je to prakticky na stejné vlně jako ta tříkolka. 🎁
Takže vám prozradím jedno sladké tajemství - to, že pozorování ovlivňuje experiment, není lautr vůbec nic magického! Analog téhož (když přivřu oči, uši, další otvory) zná úplně každý, kdo třeba... choval slepice! 😅
Jevy na kvantové úrovni jsou částice (případně vlny, ale tím to teď nekomplikujme) – tedy strašně malé mrdky, kterých je kolem nás bambilion. No a problém je, že abychom je mohli měřit (pozorovat), potřebujeme k tomu jiné částice! Je to stejné, jako se slepice (živočichové) v ohradě chovají nějak, když tam jsou samy, a nějak jinak, když do té ohrady vejdete vy (taky živočich) se žrádlem. Tadá - to je v zásadě celá magie "pozorování ovlivňuje experiment", nebo přesněji „zásah systému (logicky) ovlivňuje ten systém”. Částicema měříte částice, což ale měřenou částici ovlivňuje, protože do ní zasahujete! ⚛️
Zpátky k Měsíci – na rozdíl od kvantových jevů je Měsíc (stejně jako Země, já, vy, reálný kurník plný slepic) makroskopický objekt složený z trilionů částic. V makrosvětě stále může „měření ovlivnit výsledek” (například přesností přístrojů), ale ne ovlivnit samotnou existenci objektu. Když slepice nepřijdete nakrmit, jsou stále v kurníku, i když se na ně zrovna nikdo nedívá. Ledaže jste nepřišli s krmením pár týdnů v kuse... A tím se dostáváme k tomu, jak by Měsíc bylo možné „odexistovat”! 🐔
Protože zatímco v mikroskopickém kvantovém světě se (ne)övlivňují částice, v našem makroskopickém světě na nás jako bytosti z mnoha částic působí mnoho jiných částic, ať chceme nebo ne. Můžete furt „experiment (nějaký systém) ovlivnit měřením (nějakou interakcí do něj)”, ale musíte působit makrojevem (brokovnicí, Hvězdou smrti) na jiný makrojev (slepice, Měsíc), nikoliv mikrojevem na makrojev! Na rozdíl od kvantového jevu jsou přitom slepice či Měsíc ovlivňovány neustálou interakcí s okolním prostředím – miliardami částic – bez ohledu na to, jestli se na ně dívají nebo nedívají lidé. 🌛
Ergo: i kdyby se všichni lidé na světě v noci na Měsíc nedívali, Měsíc by stále byl tam, kde je. Stále odráží světlo, stále působí gravitačně (příliv/odliv), stále existuje nezávisle na našich očích. Tedy bez ohledu na to, co si o tom pan Rak myslí a jak motá kvantovku do makrosvěta... 🤡
#hoax #kvantovka #fyzik